KSČM

Stav silnic je až katastrofání

Pocházím z Hoříc v Podkrkonoší, kde jsem po vyučení pracoval v podniku Kovo - dřevo –elektro. Od roku 1990 podnikám v nákladní autodopravě. Jsem členem KSČM a v současnosti i členem okresního výboru v Jičíně. Po dvě volební období jsem byl zvolen členem městského zastupitelstva v Lázních Bělohrad, při posledních volbách (2010) jsem byl jedničkou kandidátky KSČM. Mám zájem o život, rozvoj a řešení problémů města. O tom svědčí i mé konkrétní návrhy k řešení projednávané problematice.

Podporu mladým sportovním talentům

Dlouhá léta se jako trenér mládeže zabývám výchovou šachových talentů a bohužel čím dál více vidím, že sport se stává spíše výsadou bohatých nežli talentovaných. Stále častěji slýchávám od rodičů, že by rádi své ratolesti pustili na ten či onen závod, ale bohužel na to nemají dostatek prostředků.

Doprava v kraji chce řešit

Královéhradecký kraj řeší a bude řešit v oblasti dopravy několik zásadních problémů. Nezbytně potřebuje napojit svou železniční síť na koridor v Pardubicích – klíčová trať z Hradce Králové by se měla do roku 2015 v prvé etapě v úseku Opatovice n. L. do Stéblové zmodernizovat a zdvoukolejnit.

Modernizace oblastní nemocnice Náchod

Před nově zvolenými zastupiteli do Královéhradeckého kraje stojí rozhodování o velké investici, kterou je připravovaná modernizace náchodské nemocnice. Centrální část náchodské nemocnice je z konce 19. století, nalezneme zde ještě i pětilůžkové pokoje bez sociálního zázemí, ve zchátralém stavu jsou jak budovy, tak operační sály, které nesplňují hygienické a provozní požadavky. Celkové výdaje projektu na rekonstrukci objektu se odhadují na cca 1,200 miliónů Kč. Rekonstrukce bude probíhat v osmi etapách za běžného provozu.

Dostupnost zdravotní péče

Hned na začátku lze říci, že vše ve zdravotnictví se dnes točí okolo financí a je to nekončící polemika o dostatečnosti a dostupnosti nebo nedostatečnostia nedostupnosti zdravotní péče. Věřím, že lidé pracující v zdravotnictví vyvíjejí maximální úsilí o co nejlepší výkony, ale je zde otázka celkové koncepce zdravotnictví.

Máme skutečně všichni rovné šance?

Za dostupnost poskytované zdravotní péče v jednotlivých regionech je dle platných zákonů a Ústavy stále zodpovědný stát a kraje. My jsme však dlouhodobě svědky zbavování se odpovědnosti státu a její přenášení na zdravotní pojišťovny, samotné pacienty a vedení krajů. Systém veřejného zdravotního pojištění je sice založen na principu solidarity, ten však byl narušen především zavedením tzv. stropů na pojistné u nejbohatších příjmů za vlády M. Topolánka a zmrazením plateb za tzv. státní pojištěnce. Na menší výběr pojistného mají samozřejmě stále vliv také negativní důsledky ekonomické a hospodářské krize.

Problémy mladých

Patřím mezi mladší kandidáty do krajského zastupitelstva a rád bych vnesl do jednání tohoto orgánu i pohled mladých na současné problémy a jejich řešení. Co trápí dnešní mladou generaci? Po ukončení školy mnozí velmi těžko hledají práci. I když práci najdou a mohou uplatnit své znalosti, chtěli by se také osamostatnit.Tady však naráží na bytové problémy.Pronájem bytu od soukromé osoby je většinou dost drahý a pro mnohé finančně dlouhodobě neúnosný.

Proč kandiduji za KSČM?

Je mi 48 let a pracuji jako účetní. Dovedu si tedy velmi dobře spočítat, kam směřuje pravicová politika! Jsem již osm let vdova, mám tudíž osobní zkušenost s nepříliš šťastně fungujícím sociálním zabezpečením ze strany státu.
Můj manžel byl čestný člověk, který se nevzdával snahy o lepší fungování státu. Tyto snahy o změnu poměrů jsem po svém manželovi převzala.

Větší podporu volnočasovým aktivitám

Letní tábory jsou pro většinu občanských sdružení vyvrcholením celoroční práce s dětmi. Pro mnoho rodičů pak možnost, jak zajistit pro děti smysluplné trávení prázdnin. Při návštěvách táborů podpořených z prostředků KHK jsem se téměř všude setkala s poděkováním za alespoň minimální finanční podporu. Bez té by náklady pro rodiny byly mnohem vyšší a pro mnoho dětí by to znamenalo prázdniny na ulici mezi paneláky…

Chaloupky pod „horama“

Osídlování pohraničí v Podkrkonoší má staletou historii. Vládci si byli vědomi, že chudá podhorská políčka lidi neuživí, tak vznikala řemesla a průmysl, především textilní. Přišel rok 1989. Po něm skončily státní statky, na zemědělská družstva dolehly restituce (taky bezva zákon) a srazily je do podřepu, ne-li do kolen,výrobních družstev zbylo pár. Len a lněné látky (plátna,utěrky,ručníky),které jsme i vyváželi, najednou nikdo nechtěl,protože nechráněný textilní trh ovládla Asie. Textilky osiřely