KSČM

(20.9.2013)  
I v těchto předčasných volbách do poslanecké sněmovny vám byla svěřena role vedoucí kandidátky KSČM v Královéhradeckém kraji. Jak se v této roli cítíte?
I když se původně uvažovalo o tom, že v případě předčasných voleb bude platit pořadí jako ve volbách v roce 2010, jsem ráda, že nakonec proběhly řádné okresní a krajská konference s tajnou volbou a tím je můj mandát silný. Role vedoucí kandidátky je velmi odpovědná a doposud pro mě vždy znamenala nejen obhajovat všemi svými silami program KSČM, ale také svoji dosavadní práci v poslanecké sněmovně a v neposlední řadě bojovat za zájmy velké části občanů České republiky. Pro mě je důležité, že se mohu opřít o naše členy a sympatizanty, funkcionáře na všech úrovních a hlavně o neúnavnou práci zastupitelů a zastupitelek za KSČM od malých obcí, přes města až po kraj. Získávat důvěru voličů, to neznamená totiž zaplavit republiku plakáty a planě slibovat těsně před volbami. Za mnou osobně i za KSČM jako takovou stojí každodenní práce pro lidi. To je, podle mého názoru, důležitější než omračování desítkami milionů vložených na volební kampaň.


Vedle hlavního hesla S lidmi pro lidi jste si vybrala osobní motto. Co vás k tomu vedlo?
„Rovné šance ve zdraví i v nemoci“ je mým osobním mottem proto, že u nás jsou sice rovné šance garantovány zákonem, dokonce Ústavou, ale skutečnost je často jiná a velmi smutná. Minulé roky vlády asociální pravice způsobily, že se potřebná zdravotní péče vzdálila pacientům a ti byli donuceni sahat hlouběji do svých stále hubenějších peněženek. Zvyšující se poplatky u lékaře, v nemocnici, na pohotovosti, neustále narůstající doplatky za léky, za stomatologickou péči, zavedení ekonomicky méně náročné zdravotní péče či snížení dávek zdravotně postiženým způsobilo, že zdravotnictví je čím dál více „jen pro bohaté“. Podobně se rozevírají nůžky v případě zaměstnanosti a spravedlivých mezd za práci, u středního a vysokoškolského vzdělávání, bydlení, přístupu ke kultuře nebo sportu. K tomu lze připočíst neschopnost státu ochránit své občany před kriminalitou, korupcí a „šmejdy“ všeho druhu, neschopnost zabezpečit opravdovou rovnost před zákonem či vymahatelnost práva.
Jaké návrhy zákonů jste v minulosti předložila a jak skončily? Podařilo se vám něco z vašich zákonodárných iniciativ prosadit, nebo spoluprosadit?
V poslanecké sněmovně jsem se zabývala především problematikou zdravotnictví. Z tohoto důvodu jsem opakovaně předkládala zákon o zrušení zdravotnických poplatků a také zákon o zrušení stropů na zdravotní a sociální pojistné. Návrat solidarity však pravice programově odmítala, takže zrušení poplatků se nezačalo vůbec projednávat a zrušení stropů bylo zamítnuto ve třetím čtení. Naději na schválení tak měly pouze ty normy, které jsem předkládala spolu s kolegy napříč stranami. Tak byl schválena novela zákona o návykových látkách, která zakázala nové syntetické drogy a také novela zákona o zdravotnické záchranné službě, kde bylo konečně zakotveno určité zrovnoprávnění zdravotnických záchranářů s ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Za velmi důležité považuji to, že se mi podařilo přesvědčit kolegy ve zdravotním výboru, abychom společně vložili do zákona očkování proti rakovině děložního čípku pro třináctileté dívky hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Na můj návrh také poslanecká sněmovna schválila usnesení vyzývající vládu, aby navýšila platbu za tzv. státní pojištěnce a stabilizovala tak celý systém veřejného zdravotního pojištění, rozvrácený katastrofálními vládními zásahy např. v podobě navýšení DPH.
Zasedáte ve správní radě VZP. Daří se vám zde hájit zájmy občanů?
Ve správní radě VZP zasedám od roku 2010 a ze třiceti členů a členek jsme tam za KSČM pouze tři. Většinu tvořila vládní koalice podle výsledku voleb, takže naše možnosti k obhajobě zájmů pojištěnců VZP byly velmi omezené. Přesto se mi podařilo v rámci fondu prevence alespoň zvýšit příspěvek VZP pro děti s bezlepkovou dietou. Zatím marně jsem však bojovala proti nemravně vysokým odměnám řediteli VZP i proti dlouhodobě zavedeným „penězovodům“ k některým lidem či skupinám. Pevně věřím, že se nám společnými silami podaří dosáhnout v říjnových volbách tak dobrého výsledku, který umožní KSČM změnit politiku – nejen ve VZP - ve prospěch „dolních deseti miliónů“ občanů České republiky.